Fimfárum Jana Wericha tvoří pět ne úplně pohádkových pohádek, ale spíše moralit o lidských nectnostech. V režii Vlasty Pospíšilové a Aurela Klimta dala pětice příběhů propojených Werichovým hlasem vzniknout kompaktnímu filmu. A už je to bezmála dvacet let, co byl tento snímek uveden do kin. Pomalu již také opustil své místo v novodobé české kinematografii a získal status tuzemské klasiky a nyní se jeho filmová kopie dočkala restaurování a digitalizace. Nejprve byl přepsán původní intermediát negativ, který byl originálním obrazovým masterem snímku. Na barevné korekce celou dobu dohlížel režisér Aurel Klimt a v nejdůležitějších fázích i kameraman Zdeněk Pospíšil; některé záležitosti pak tvůrci konzultovali na dálku s kameramanem Vladimírem Malíkem. Nejvíce času a energie zabralo odstraňování nečistot a zrestaurování různě poškozeného filmového materiálu. Tvůrci přitom mysleli více na diváky než na filmové historiky a dovolili si odstranit z původního obrazu i technické chyby (animační vlasce, chlupy v okeničkách kamer, světelné rozdíly v průběhu záběru, zapomenuté předměty ve scéně). „Výsledný tvar je z mého pohledu v maximální možné kvalitě, kterou nám současné technické a realizační možnosti umožnily z původního materiálu vymáčknout, a já vám přeji příjemný zážitek z našeho filmu po osmnácti letech opět vstupujícího na plátna kin,“ vzkazuje divákům Aurel Klimt.
Fimfárum Jana Wericha tvoří pět ne úplně pohádkových pohádek, ale spíše moralit o lidských nectnostech. V režii Vlasty Pospíšilové a Aurela Klimta dala pětice příběhů propojených Werichovým hlasem vzniknout kompaktnímu filmu. A už je to bezmála dvacet let, co byl tento snímek uveden do kin. Pomalu již také opustil své místo v novodobé české kinematografii a získal status tuzemské klasiky a nyní se jeho filmová kopie dočkala restaurování a digitalizace. Nejprve byl přepsán původní intermediát negativ, který byl originálním obrazovým masterem snímku. Na barevné korekce celou dobu dohlížel režisér Aurel Klimt a v nejdůležitějších fázích i kameraman Zdeněk Pospíšil; některé záležitosti pak tvůrci konzultovali na dálku s kameramanem Vladimírem Malíkem. Nejvíce času a energie zabralo odstraňování nečistot a zrestaurování různě poškozeného filmového materiálu. Tvůrci přitom mysleli více na diváky než na filmové historiky a dovolili si odstranit z původního obrazu i technické chyby (animační vlasce, chlupy v okeničkách kamer, světelné rozdíly v průběhu záběru, zapomenuté předměty ve scéně). „Výsledný tvar je z mého pohledu v maximální možné kvalitě, kterou nám současné technické a realizační možnosti umožnily z původního materiálu vymáčknout, a já vám přeji příjemný zážitek z našeho filmu po osmnácti letech opět vstupujícího na plátna kin,“ vzkazuje divákům Aurel Klimt.