V letošním roce připomínáme osmdesát let od počátku prvních židovských deportací z protektorátu Čechy a Morava. V listopadu roku 1941 bylo také založeno ghetto Terezín.
Trvalo desítky let, než se sami účastníci válečných transportů dokázali vyrovnat se svými osudy natolik, aby o nich mohli v plném rozsahu mluvit. Dnes stojíme před otázkou, jak jejich vzpomínky uchovat v aktivním veřejném dialogu. Problém antisemitismu totiž ani zdaleka neskončil s druhou světovou válkou, protižidovskou notu používala také komunistická propaganda a i v současnosti se bohužel ve světě, pod maskou odporu k politice státu Izrael, zvedá nová vlna antisemitismu i násilí. Autor snímků „O zlém snu“ a „Ghetto jménem Baluty“ Pavel Štingl v komponovaném cyklu s ukázkami ze svých dokumentů otevře diskusi na téma, jak využívat historické filmy k aktivní diskusi proti závažným sociálním jevům současnosti.
V letošním roce připomínáme osmdesát let od počátku prvních židovských deportací z protektorátu Čechy a Morava. V listopadu roku 1941 bylo také založeno ghetto Terezín.
Trvalo desítky let, než se sami účastníci válečných transportů dokázali vyrovnat se svými osudy natolik, aby o nich mohli v plném rozsahu mluvit. Dnes stojíme před otázkou, jak jejich vzpomínky uchovat v aktivním veřejném dialogu. Problém antisemitismu totiž ani zdaleka neskončil s druhou světovou válkou, protižidovskou notu používala také komunistická propaganda a i v současnosti se bohužel ve světě, pod maskou odporu k politice státu Izrael, zvedá nová vlna antisemitismu i násilí. Autor snímků „O zlém snu“ a „Ghetto jménem Baluty“ Pavel Štingl v komponovaném cyklu s ukázkami ze svých dokumentů otevře diskusi na téma, jak využívat historické filmy k aktivní diskusi proti závažným sociálním jevům současnosti.